|
|
Muslimské bratrstvo v Egyptě: Ideologický vývoj, stávající postoje a perspektivy v kontextu tranzice po pádu Mubárakova režimu
Hladová, Magdaléna ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Rigorózní práce v čase a na pozadí nezbytných souvislostí analyzuje ideologický vývoj, stávající postoje a politické perspektivy Muslimského bratrstva v Egyptě. Historická část sleduje dynamiku ideologické evoluce hnutí v kontextu jeho komplikovaných vztahů s elitami monarchie a režimy Gamāla ‛Abd an-Nāsira, Anwara as-Sādāta a Husnīho Mubāraka i názorového pnutí mezi zástupci jednotlivých proudů v organizaci samotné. Od rozboru ideových východisek přes ideologickou polemiku mezi radikálním křídlem militantních aktivistů a umírněným oficiálním vedením přechází až k rozhodnutí hlavního proudu přijmout ústavně-politická pravidla a usilovat o zapojení do systému. Část věnovaná současným pozicím charakterizuje aktuální diskurz "islámské demokracie" včetně postojů hnutí k roli náboženství a islámského práva ve veřejném životě i deklarovaného závazku politické pluralitě a principu občanství, analyzuje nedávnou debatu o stranické platformě a diskutuje úlohu a perspektivy Muslimského bratrstva v kontextu transformace po pádu Mubārakova autoritativního režimu.
|
|
|
Muslimské bratrstvo v Egyptě: Ideologický vývoj, stávající postoje a perspektivy v kontextu tranzice po pádu Mubárakova režimu
Hladová, Magdaléna ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Rigorózní práce v čase a na pozadí nezbytných souvislostí analyzuje ideologický vývoj, stávající postoje a politické perspektivy Muslimského bratrstva v Egyptě. Historická část sleduje dynamiku ideologické evoluce hnutí v kontextu jeho komplikovaných vztahů s elitami monarchie a režimy Gamāla ‛Abd an-Nāsira, Anwara as-Sādāta a Husnīho Mubāraka i názorového pnutí mezi zástupci jednotlivých proudů v organizaci samotné. Od rozboru ideových východisek přes ideologickou polemiku mezi radikálním křídlem militantních aktivistů a umírněným oficiálním vedením přechází až k rozhodnutí hlavního proudu přijmout ústavně-politická pravidla a usilovat o zapojení do systému. Část věnovaná současným pozicím charakterizuje aktuální diskurz "islámské demokracie" včetně postojů hnutí k roli náboženství a islámského práva ve veřejném životě i deklarovaného závazku politické pluralitě a principu občanství, analyzuje nedávnou debatu o stranické platformě a diskutuje úlohu a perspektivy Muslimského bratrstva v kontextu transformace po pádu Mubārakova autoritativního režimu.
|
|
|
Muslimské bratrstvo v Egyptě: Ideologický vývoj, stávající postoje, perspektivy
Hladová, Magdaléna ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Diplomová práce v čase a na pozadí nezbytných souvislostí analyzuje ideologický vývoj, stávající postoje a politické perspektivy Muslimského bratrstva v Egyptě. Historická část sleduje dynamiku ideologické evoluce hnutí v kontextu jeho komplikovaných vztahů s režimy Gamāla ‛Abd an-Nāsira, Anwara as-Sādāta a Husnīho Mubāraka i názorového pnutí mezi zástupci jednotlivých proudů v organizaci samotné. Od rozboru ideových východisek přes ideologickou polemiku mezi radikálním křídlem militantních aktivistů a umírněným oficiálním vedením přechází až k rozhodnutí hlavního proudu přijmout ústavně-politická pravidla a usilovat o zapojení do systému. Část věnovaná současným pozicím charakterizuje aktuální diskurz "islámské demokracie" včetně postojů hnutí k roli náboženství a islámského práva ve veřejném životě i deklarovaného závazku politické pluralitě a principu občanství, analyzuje debatu o stranické platformě a krátce reflektuje otázku perspektiv v politicky uzavřeném prostředí egyptského autoritativního režimu.
|
|
|
Islámský fundamentalismus z psychologického hlediska
HOUSKOVÁ, Martina
V této práci jsou popsány základní psychologické prvky křesťanského fundamentalismu, které zároveň popisují psychologii fundamentalismu islámského. Druhá kapitola pojednává o problematice islámského fundamentalismu z historického hlediska, které je pro psychologické porozumění této problematiky, nezbytné. Docházíme k zjištění, že hlavním zdrojem vzniku tohoto fenoménu v islámu se stal, v rámci celosvětové globalizace, inkulturační vliv Západu. Konec práce se zabývá psychologickou analýzou konverze jedinců do fundamentalistických skupin, postavou vůdce a vlivem těchto skupin na jedince. V této části pak můžeme pozorovat zajímavou analogii fundamentalistických skupin s mentalitou a funkcí sektářství.
|
host ::
RSS.